Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vinoř

29. 5. 2007
Ráda bych vám dnes představila jeden z nejkrásnějších pražských přírodních parků ve Vinoři v Praze 9 a pozvala vás a vaše nejmenší na Vinořské vítání ptačího zpěvu. Vinořský přírodní park se nachází v údolí lemovaném bloky pískovcových skal a uvnitř parku najdete hodnotné porosty velmi starých dubů, malebné rybníčky a podél protékajícího Vinořského potoka mokřadní olšiny na výstupech pramenů s charakteristickou flórou i faunou.

Ve stromovém patru dominuje dub letní, jasan ztepilý, javor mléč, lípa malolistá, habr obecný, keřové patro tvoří převážně bez černý. Ve Vinořské oboře najdeme dodnes zbytky starého hradiště, které je dvoudílné. Velké hradiště má rozlohu 3 hektary. Malé hradiště 86 arů. Hradiště je považováno za slovanské, přesněji mladohradištní až pozdně hradištní. V posledním období se průzkumem zabývá Muzeum hl. m. Prahy.  

Procházku do Vinořské obory můžete dle nápadu výletníku zde www.vyletnik.cz/tipy-na-vikendy/stredni-cechy/okoli-prahy-vychod/829-polabi/ začít v Satalicích, odkud vede žlutě značená cesta skrz Satalickou bažantnici, dnes přírodní rezervace byla založena v 18. století. Je to hustá dubohabřina, místy s dominantním jasanem, který je v posledních letech jednou z nejvýrazněji expanzivních dřevin u nás. Do sousedního Vinořského parku prochází cesta vzrostlou jírovcovou alejí. Hned u vchodu do parku je patrné dvojité kruhovité hradiště s dodnes patrnými valy (menší opevnění pravděpodobně sloužilo k ochraně předpolí většího). Pravděpodobně se jedná o slovanské opevnění z 10.-11. století n. l.

Vinořský park je výrazně členitý, plný zajímavě tvarovaných pískovcových skalek. V údolí můžeme pozorovat pěkně vyvinuté luhy s dominantní olší lepkavou, sycené jak Vinořským potokem, tak několika vydatnými prameny v pískovcových vrstvách. Vinoří protékají tři potoky - Vinořský, Ctěnický a bezejmenný potok, napájící rybníky U Kamenného stolu a U Pohanků. Všechny patří do povodí Labe. Na tomto území je celkem sedm rybníků, šest na Vinořském potoce a jeden na Ctěnickém potoce. Ve Vinořské oboře se nachází také Vodní jeskyně o které se více dozvíte zde: www.speleoweb.cz/clanky/vinorske_podzemi 

Pozoruhodné jsou také dva silné puklinové prameny na severním úpatí Hradiště. Pestrou mozaiku doplňují tři rybníky a četné výchozy křídových pískovců. Rostlinná společenstva území jsou dnes vesměs druhotná, zato je však Vinořský park významným útočištěm mnoha druhů živočichů - zejména hmyzu a ptactva. O to významnějším, že jde o jednu z nemnoha lesních ploch v severovýchodní části Prahy. Pro děti, které zajímají ptáci a chtěly by se dozvědět o nich něco více, pořádá Česká společnost ornitologická 5. května 2007 Vítání ptačího zpěvu. Na programu bude hra pro děti, ukázka odchytu a kroužkování ptáků.

Biotop pro bezobratlé, vázané na mokřadní dno údolíčka mezi pískovcovými skalami, pobřeží rybníků a na přirozené lesní porosty se starými duby. Z mokřadních brouků stojí za zmínku např. střevlíkovití Notiophilus aquaticus, Leistus terminatus a Agonum viduum, z mandelinkovitých Prasocuris junci a Phaedon armoraciae, z nosatcovitých druh Pelenomus quadrituberculatus, z druhů lesa a skalek jsou význační střevlíčci Trechus austriacus a Laemostenus terricola. Četné druhy plžů včetně podhorských prvků Semilimax semilimax a Vertigo substriata. Území je významným refugiem mnoha druhů ptactva, které se jednak zastavuje na tahu, jednak hnízdí. Staré duby jsou hnízdištěm strakapouda velkého, krutihlava obecného a vzácně i datla černého, špačka obecného a dalších druhů využívajících četné dutiny, např. sýkora koňadra, brhlík lesní. Hojní jsou drobní myšovití hlodavci, např. norník rudý, myšice lesní, dále plch velký a zajíc polní.

Dno údolí porůstá mokřadní vegetace s náletem olše lepkavé, svahy tvoří listnatý les s řadou starých stromů s převážně druhotným bylinným patrem - netýkavka malokvětá, bažanka vytrvalá, kakost smrdutý.

 

Ve Vinoři stávala tvrz, o které se poprvé hovoří v zápusu o jejím prodeji z roku 1386, její majitelé bývali pražští měšťané a šlechtici, v roce 1651 ji zakoupil hrabě Černín z Chudenic a v držení jeho rodu zůstala až do roku 1945. Po poslední leči pořádal hrabě ve Vinořské oboře slavnost pro honce. Ti pak odpočívali na sediiliích - sedátkách, vytesaných do pískovcové skály.

Ny bývalé návsi najdeme románský kostel Povýšení svatého Kříže, Stojí na místě rotundy z poloviny 12. století. Ve 14. století byl přestavěn v duchu gotiky a později v roce 1728 po barokním rozšíření bočních lodí dostal kostel nynější podobu. Interiér kostela je barokní. Vedle kostela můžete obdivovat barokní faru a sýpku a před kostelem pískovcové sousoší Jana Nepomuckého od I. F. Platznera. Světec stojí na velké, romanticky pojaté rybě, symbolu mlčenlivosti.
 

Nejznámější vinořskou stavbou je zámek vzniklý patrně na místě dřívější tvrze. Původně lovecký zámeček, který projektoval G. B. Alliprandi přebudoval v letech 1719-1723 F. M. Kańka a dnešní podobu dostal zámek v letech 1769-1774. Zámek je dvoupatrová, podsklepená budova s osmadvaceti místnostmi, dvěma jídelnami a přízemní halou, řešená jako typické panské sídlo té doby. Má čtvercový půdorys 30 m x 29 m s vydutými rohy. V období let 1945 -1947 spravoval objekt zámku Místní národní výbor a byla zde ubytována jugoslávská učňovská mládež. Později byl zámek adaptován pro budoucí nemocnici, ale nakonec zde byla umístěna internátní škola pro mentálně postižené děti. Od roku 1952 zámek spravuje a pro své účely využívá Ministerstvo vnitra a je nepřístupný.

Přes Vinořský park se můžete vydat do Ctěnického zámku. Pražská informační služba provedla velmi nákladnou, pečlivou a potřebnou generální rekonstrukci jednotlivých stavení i zámeckého parku, polorozpadlé objekty bývalého hospodářského dvora byly postupně opraveny a byly pro ně hledány nové funkce tak, aby vyvolávaly co nejméně stavebních zásahů. Nejvýznamnějším počinem byl návrat hospodářských zvířat do maštalí a využití prostor části bývalé stodoly a stájí k expozici kočárů. Součástí komplexu je i hipologické centrum Jezdecké společnosti Ctěnice.

Velmi zajímavou dominantou je taky necelé 4 km vzdálený Jenštejn - zřícenina hradu založeného v 1. pol. 14. stol. Jenecem z Janovic. V 16. stol. nazývaný zámkem. Na počátku 17. stol. již uváděn jako pustý. Zkázu dovršili Švédové roku 1641. Ve 20. stol. zřícenina sloužila jako obydlí i hospodářské zařízení venkovské chudiny. Zříceného zdiva bylo použito jako stavebního materiálu k stavbě domků v prostorách hradu. Když stav horní části věže už ohrožoval sousední budovy, bylo po provedení archeologického průzkumu hradní torzo opraveno a tato významná historická památka r. 1977 zpřístupněna veřejnosti.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA